Základní doporučení
1. Rozmyslete si, zda opravdu chcete zakládat školu
Samotné založení soukromé školy není levnou záležitostí. (Podle Ondřeje Šteffla stálo založit školu v roce 2018 mezi 2.5 až 7 miliony korun, zejména s ohledem na připravenost prostoru, ve kterém má škola fungovat). Tato částka zahrnuje celkové náklady, část těchto nákladů je možné pokrýt dobrovolnickou prací. Zkušenost většiny SDŠ nicméně je, že i rejstříková škola může být založena s rozpočtem do 1 mil. Kč Bez určitého finančního zajištění ale není možné školu založit.
2. Rozhodněte se, zda chcete rejstříkovou školu
Škola zapsaná v rejstříku škol a školských zařízení získává prostřednictvím krajského úřadu dotaci ze státního rozpočtu tzv. “normativ” na zapsaného žáka, dále pak na družinu, výdejnu a na podpůrná opatření pro žáky se speciálními vzdělávacími potřebami (asistent pedagoga, SVP pomůcky a jiné). Krajem zasílaná dotace pro rejstříkové školy bývá jejich zásadním příjmem. Díky zápisu v rejstříku škol je možné žádat o další dotace v rámci celé řady grantových výzev a operačních programů např. “šablony”, OP JAK.
Na druhou stranu musí škola splňovat řadu zákonných požadavků (hygienické předpisy, požadavky stavebního úřadu, požadavky na pedagogy, vykazování atd.), které zase založení školy prodražují a prodlužují (o zápis do rejstříku je třeba požádat nejpozději do konce září předchozího roku). Dle zákona škola pobírající plné dotace musí celý svůj výnos věnovat na vzdělávání a školské služby a tedy nemůže generovat zisk.
- Škola NEZAPSANÁ rejstříku škol a školských zařízení ("nerejstříková" škola ,někdy též komunitní škola) nedostává dotace ze státního rozpočtu a nemůže v mnoha grantových výzvách žádat o dotace. Na druhou stranu není svazována speciálními předpisy a záleží takřka výhradně na tom, co si domluví škola s rodiči.
3. Určete náklady
Mezi první náklady při zakládání školy je získání prostoru pro provoz školy. Pokud zakladatelé nedisponují nemovitostí, doporučujeme začít pronájmem prostor. To nevyžaduje tak velké vstupní investice. Ideální je pronajmout si prostor, který je už kolaudovaný jako škola. Pokud se nejedná o školní budovu, pak příprava prostoru, pokud škola usiluje o zapsání do rejstříku, je finančně náročná, protože je třeba splnit celou řadu požadavků od počtu záchodů, přes osvětlení a akustiku prostoru až po materiální vybavení školy (viz další dokument).V některých případech je možné se domluvit s majitelem budovy nebo pozemku (např. obcí), že náklady vložené do rekonstrukce prostor budou zcela či částečně hrazeny majitelem nebo budou kompenzovány např. slevou na nájmu.
Při rekonstrukci je možné značnou část nákladů přesunout do dobrovolnické práce. Zejména, pokud se vám podaří vytvořit silnou rodičovskou komunitu. Nicméně je třeba počítat s minimálně řádově sto tisíci za nejrůznější revize a odborné měření a posudky potřebné pro zápis do rejstříku.
Mzdové náklady představují kolem 70% nákladů. Při zakládání školy je možné část či veškeré osobní náklady pokrýt dobrovolnickou činností. Dlouhodobě to ale není možné. Ve finančním plánu je tedy třeba včas vyčlenit dostatek prostředků pro osobní náklady průvodců. Dalšími náklady jsou další činnosti jako je úklid, účetnictví, správa IT služeb atd.I tady platí, že potenciál dobrovolníků se časem vytratí a škola by si měla vydělat i na tyto činnosti.
4. Naplánujte příjmy
Hlavní příjmy školy jsou školné a dotace ze státního rozpočtu - normativ (pokud se jedná o rejstříkovou školu). Oba příjmy se odvíjí od počtu žáků. Pro plánování příjmů školy je tedy třeba zjistit potenciální počet žáků - počítejte s tím, že ne všichni zájemci opravdu nastoupí. Při plánování je důležité mít odhad nejen kolik žáků jsme schopni přijmou při otevření školy, ale také v následujících letech. To je samozřejmě mnohem náročnější odhadnout. Zde opět hraje roli rozhodnutí, zda bude škola přijímat v dalších letech jen do nově otevřeného prvního ročníku nebo umožní i přestup do ročníků vyšších. Zároveň je třeba počítat i s odchody dětí. Je to normální součást školního provozu.
Je důležité vědět, že že začínající rejstříková škola získává dotaci pouze ve výši 60% normativu. Teprve, až škola projde úspěšně inspekcí může požádat na 100% normativ, což lze až nejdříve v druhém roce svého fungování. Dalšími možnými příjmy školy jsou různé granty, operační programy a dotace. Zejména rejstříkové školy mají širokou možnost o tyto dotační tituly žádat. Zároveň je dobré na příjmy z grantů a dotací nespoléhat. Sponzoři jsou dalším možným zdrojem financí pro školu. Děti jsou relativně zajímavým cílem pro sponzorské dary. Obvykle bývá snadnější získat věcné dary než finanční. Spoléhat se na dary, sponsoring, granty a dotace, které ještě nejsou schválené, je rizikové.
5. Stanovte školné
Školné, spolu s normativem u rejstříkových škol, musí pokrýt většinu (ne-li všechny) náklady. Výše školného může být limitující pro rodiče a následně i pro školu - vysoké školné dělá ze školy školu výběrovou, ve které už nemohou být zastoupeny různé sociální vrstvy obyvatel - to snižuje diverzitu školní komunity, což je důležitý předpoklad pro dobré fungování SDS. Nižší školné může také zajistit větší počet žáků ve škole. Je tedy potřeba při určování školného dobře promyslet dlouhodobou strategii školy, intenzivně komunikovat s rodiči a brát v potaz i “kupní sílu” v daném regionu. Pokud nastavíte nerealistické školné, může být problematické školu vůbec naplnit.
6. Stanovte si finanční plán
Při sestavování finančního plánu je dobré vypracovat pesimistickou, realistickou a optimistickou variantu. I pesimistická varianta by měla být udržitelná. Pesimistická varianta tvoří minimální životaschopný produkt - MVP (minimal viable product). Ostatní varianty tento MVP dále rozšiřují a rozvíjí. Finanční plán školy doporučujeme vypracovat na 3 až 5 let.
Děti odcházejí i v průběhu školního roku. Pro minimalizaci dopadů těchto odchodů je dobré do smlouvy zanést výpovědní lhůtu, kterou je nutné uhradit v případě odchodu. Tuto částku je vhodné také vybrat jako zálohu při nástupu žáka do školy (navíc to vylepší cashflow viz další sekce). Dalším způsobem jak tyto odchody kompenzovat je přijímání žáků přestupem i během školního roku. O tyto přestupy bývá zájem zejména ve vyšších ročnících.
7. Sledujte cashflow
Cash flow školy je specifický. Školné je placeno buď ročně, pololetně, čtvrtletně či měsíčně. Z pohledu cash flow je nejvýhodnější, pokud rodiče platí ročně nebo pololetně. Na druhou stranu, pro mnoho rodičů je realizovatelná pouze měsíční platba. Měsíční platby vyžadují častou kontrolu a mají vysokou režii se zajištěním včasného placení. Školné je možné vybírat až po zapsání dítěte do školy (podepsání smlouvy).
Příjmy z normativu chodí čtvrtletně, ale zpětně. První platbu po zapsání do rejstříku je možné očekávat nejdříve v listopadu. Při zakládání školy je tedy potřeba zajistit dostatek financí na minimálně 3 měsíce provozu. Pro zapsání do rejstříku je nezbytné mít schválené prostory školy. Je nutné tedy zajistit prostor a jeho úpravy. Jde o 6 až 12 měsíců nájmu a zároveň je potřeba zajistit finance na veškeré náklady spojené s případnou rekonstrukcí prostor školy.
Pokud zakladatelé nedisponují potřebným objemem financí je třeba zajistit finance půjčkou. Získávání financí komplikuje to, že se jedná o nový subjekt. Grantové agentury často požadují historii (několik let). Obdobně banky pro poskytování úvěrů mají často požadavek na finanční historii. Jednou z alternativ je využít soukromého investora, který je nakloněný myšlence svobodných demokratických škol a je tedy ochotný jít do rizikové investice. Některým školám se osvědčily bezúročné nebo nízko úročené půjčky od rodičů.
Doporučujeme od rodičů vybírat při zápisu žáka do školy vratnou kauci. Tato kauce jednak pomůže, aby škola měla dostatek financí pro platby a zároveň zajišťuje příjem školy, v případě, kdy rodič z nějakého důvodu přestane platit školné. Kauci je vhodné určit ve výši výpovědní lhůty.
Při plánování finančních toků je třeba myslet na prázdniny. Přestože o prázdninách žáci do školy nechodí, náklady na provoz školy se výrazněji nesníží. Je proto výhodné buď mít předpis školného na 12 měsíců, nebo je nezbytné zajistit dostatek finančních prostředků i pro pokrytí nákladů v době prázdnin. (Při roční či pololetní výplatě to není třeba řešit). Především než si vytvoříte provozní rezervu je důležité mít podrobný plán cash-flow a sledovat jeho naplňování.