Vnější vztahy

Základní doporučení

Začínající svobodná demokratická škola by si měla uvědomit, že už samotným založením vstupuje na tenký led ve vztazích s okolím. Ať chce nebo nechce, bude před veřejností prezentovat nové paradigma vzdělávání a naopak se bude setkávat se spoustou soudů a nepochopení. Je tedy dobré toto vše dělat vědomě než mimochodem. Je důležité se na téma vnějších vztahů předem připravit, v týmu se domluvit, kdo a co bude komunikovat a kterými kanály se to bude dít. Přitom je dobré se inspirovat následujícími body:

1. Svobodné demokratické vzdělávání nemá hodnotu jen pro členy komunity školy, ale i pro celou společnost.

Máme společensky prospěšné poslání (viz. evoluční cíle svobodné demokratické školy), které má potenciál pozitivně měnit společnost. Je dobré to vědět a díky tomu cítit jednak vnitřní sílu, jednak poslání a také zodpovědnost.

2. Vnější vztahy zakládáme na propojení skrze hodnoty, které máme společné

Praxe svobodných demokratických škol se opírá o demokracii, o rovné příležitosti, nediskriminaci, toleranci, schopnost přijímat jinakost, kvalitní vztahy a schopnost řešit konflikty. Zároveň vycházíme z moderních poznatků vývojové psychologie a neurověd a z humanistické psychologie. V komunikaci s okolím chceme působit seriózně (rozvíjíme koncept, který se osvědčil a má historii) a současně prezentovat inovativnost (dáváme konceptu podobu, která reaguje na současnou podobu světa a potřeby lidí v něm).

3. Při informování o škole je třeba si uvědomit, že většina veřejnosti vychází z tradičního vzdělávacího paradigmatu

založeného na ovládání a kontrole a z tohoto východiska je řada termínů i konkrétních věcí vnímána zcela jinak, než jak ji chápeme z pohledu vzdělávacího paradigmatu založeného na důvěře a na sebeřízení. Novou školu tedy čeká mnoho nepochopení a vysvětlování, které je lepší dělat spíš preventivně, než po vypuknutí nějakého problému.

4. Důležité je vytvořit si na počátku jednoduchou strategii

toho, co, jak, s kým a kdy škola bude komunikovat a co je jejím cílem. Budování vnějších vztahů není otázkou několika málo dní, je to běh na dlouhou trať. Proto i původní strategie se záhy ukáže jako nedostatečná a bude třeba ji měnit a doplňovat. Když to začínající škola ví, nemusí propadat přílišné sebekritice za to, že jí něco uniklo nebo to nedomyslela. Vždy přijdou věci, na které nebylo možné se předem připravit.

5. Základní okruhy vnějších vztahů lze definovat takto:

• Rodiče včetně potenciálních.
• Město / Obec reprezentované starostou a zastupiteli a politici obecně.
• Úředníci (školské odbory, hygiena, hasiči…).
• Veřejnost jako taková (veřejné mínění).
• Případně vlastníci budovy či pozemků, o něž má škola zájem (odkoupení, pronájem).
• Neziskové organizace v místě.
• Firmy v místě (spolupráce při zapůjčení materiálu či vybavení, drobný sponzoring, společné pořádání akcí…).
• Ostatní školy (tradiční i alternativní, pokud zakládáte školu "nerejstříkovou", pak je pro vás klíčová i spolupráce s kmenovou školou či školami, v níž na individuálním vzdělávání budou vedeny vaše děti (taková škola může být kdekoliv v ČR).
• Zakládáte-li školu v pohraničí, tak jsou důležité i školy, neziskovky a instituce za hranicemi, s nimiž můžete spolupracovat. Totéž se však pro různé projekty hodí i pokud zakládáte školu daleko od hranic.
• Novináři zejména místních médií, popřípadě influenceři apod. I k novinářům je potřeba přistupovat tak, že budou mít tendenci život ve škole popisovat a komentovat z pohledu tradičního vzdělávacího paradigmatu a je dobré probrat s nimi předem podmínky spolupráce (autorizace) a asi se i pokusit vysvětlit vaše vzdělávací paradigma.
• Budoucí průvodci, kteří se mohou rekrutovat buď z (nespokojených) učitelů tradičních či alternativních škol a nebo z úplně jiných oborů.
• Možní externisté a dobrovolníci (externistou rozumíme například odborníka, který přijde do školy nabídnout jednorázový program, dobrovolníkem se může stát třeba rodič nebo zájemce o fungování školy, pro dobrovolníky ze zahraničí existuje grantový program, který spravuje Dům zahraniční spolupráce).
• Lidé spojení s grantovými a dotačními možnostmi na evropské, státní, krajské i obecní úrovni.
• Odborníci, kteří vám mohou pomoci nebo vás nějak zaštítit.

6. Cesty, jak s nimi budete komunikovat , jsou také velmi pestré:

• Osobní setkávání - příjemné naladění, úsměv a vlídnost jsou základem.
• Webové stránky, Facebookový profil, Youtubový kanál, případně jiná elektronická média a sociální sítě i veřejný sdílený kalendář budou vyjadřovat vaše hodnoty a atmosféru školy. Můžete tvořit i váš školní časopis…
• Články v místních médiích o vás dají vědět.
• Můžete pořádat veřejná setkání, debaty (třeba i s odborníky odjinud nebo s absolventy svobodných škol), promítání inspirativních filmů či konference, které lidem vysvětlí, co děláte a mohou k vám přitáhnout potenciální rodiče.
• Dny otevřených dveří nebo semináře pro veřejnost slouží nejen jako pozvánka pro nové rodiče, ale zároveň i jako odrazování rodičů, kteří mají jinou představu než vy. Zejména k nim buďte úplně upřímní a neskrývejte pohledy na témata, v nichž se lišíte. Stejně by se to v případě přijetí později projevilo a pak by ten odlišný pohled byl mnohem méně příjemný, než když se rozloučíte hned s tím, že vaše představy se míjejí.
• Potenciální nenaladěné rodiče dále odfiltrujete pomocí dotazníků a osobních pohovorů.
• Pravidelné schůzky, kavárny a teambuildingové akce pro rodiče, kteří k vám už patří, stmelují kolektiv, který potřebujete a který vám dává podporu a oporu i v těžkých chvílích, které také přijdou.
• I s rodiči, kteří od vás odcházejí, se snažte rozejít v dobrém, protože i oni budou možná (dost zasvěceným) zdrojem informací o vás. Pokud můžete odstínit záměrně negativní informace, zkuste to přímo s nimi, pokud to nejde, zkuste alespoň těm zbývajícím rodičům vysvětlit, o co šlo, samozřejmě bez hledání viníka.
• Je dobré se zúčastňovat i akcí, které pořádají jiné školy, spolky nebo obec.
• Můžete pořádat i letní tábory či jiné akce i pro děti, jež k vám nechodí.
• Pokud se zúčastníte nějaké brigády třeba v rámci akce Ukliďme Česko nebo ke Dni Země a nebo dokonce nějakou zorganizujete, bude to vnímáno veřejností jako přijetí spoluodpovědnosti za své okolí, dejte o tom vědět.

7. Je potřeba vědět, že s každým okruhem vnějších vztahů se mění i hloubka a míra sdílení vašich hodnot a života školy

V jedné písničce Mňága a Žďorp zpívají: “Nechtěl jsem nikomu lhát a tak jsem musel lhát sám sobě…” . Netrapte se tím, že nemůžete říct všem všechno, přijměte, že každý má určitou kapacitu na to, pochopit třeba jen část nového vzdělávacího paradigmatu a také nemáte kapacitu věnovat vnějším vztahům a vysvětlování neomezeně energie. Někde to půjde dobře a jinde hůř, vycházejte především z potřeb vaší školy a svého času. Nikdy se nezavděčíte všem a nikdy vás všichni nebudou chválit…

8. Domluvte se na jednotné strategii komunikace s vnějším prostředím,

domluvte se na tom, jakým procesem schvalování budou jednotlivé články, příspěvky a fotky procházet. Navenek byste měli vystupovat v základu jednotně. Pokud už máte vybudované blízké vztahy třeba s rodiči, pak si můžete dovolit sdílet i nějaké odlišné názory v týmu na některá školní témata s tím, že je vzájemně respektujete a tuto kulturu tak rozšiřujete dál, popřípadě v rámci sdílení hledáte podněty k tomu tématu, na něž nemáte shodný názor.